Menu

Prodejní výstava Sandřiných obrazů

Délka čtení: 4 min., 34 sec.
Příběh

Ze Sandry, mladé, zdravé a pohodové slečny měla být zdravotní sestra.

Taková, jaká by mohla mnohým lidem skvěle pomáhat, ale bohužel se tak nestalo. Osud se k Sandře zachoval nejhůře, jak mohl. Ze zdravé dívky plné života se během tří let od stanovení diagnózy ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA stává člověk závislý na invalidním vozíku a odkázaný na pomoc druhých.

Ale od začátku: v roce 2011 Sandra nastupuje na naši VOŠZ na obor Diplomovaná všeobecná sestra. Co o Sandře říci? Velmi cílevědomá a chytrá studentka, empatická k pacientům, vstupující do oboru, jenž ji naplňuje. Je na správném místě ve správný čas a plně své zkušenosti a ochotu poskytuje na praxi svým prvním pacientům. V letním období prvního ročníku se objevují první příznaky této zákeřné nemoci, mimo jiné neschopnost se vymočit. Během jedné praxe proto bereme Sandru na odborné vyšetření na urologii k zjištění příčiny těchto potíží. Nikdo netuší, že tyto problémy signalizují diagnózu, která nám všem vyrazí dech. Na neurologii je potvrzena roztroušená skleróza. V tu chvíli není nikdo schopen odhadnout, jak rychle nemoc bude postupovat a jestli Sandra bude moci ve studiu oboru, který je na fyzickou námahu velmi náročný, ještě pokračovat. Sandra i přes prvotní závažné příznaky zvládá první ročník a nastupuje do druhého. Ale zde již dochází k první silné atace této nemoci. Absolvuje přes měsíc a půl dlouhý pobyt na neurologii z důvodu ochrnutí pravé dolní končetiny, následně i pravé horní končetiny.  Léčba a následná rehabilitace Sandru sice postavila na nohy, ale berle se stávají nezbytnou součástí jejího života. Zkoušky v druhém ročníku ještě úspěšně složí, ale prázdninová odborná praxe je již nad její síly. Jedna ataka střídá druhou a Sandra prožívá chvíle relativního klidu střídající se s periodami prudkých změn v hybnosti končetin. Svůj boj stát se sestrou prohrává, ale ona se přesto nechce zcela vzdát. V roce 2014 jí pomáháme s přestupem na obor Nutriční terapeut. Ale už v zimním období v novém oboru Sandře její zdravotní stav nedovoluje plně navštěvovat přednášky, navíc přestává zvládat velké množství schodů ve škole navzdory každodennímu použití berlí. Sandra musí studium přerušit a věří, že se její stav zlepší natolik, že se bude moci ke studiu vrátit. Jenže roztroušená skleróza není nemoc, kterou porazíte -  ona poráží vás. Sandra – bojovník a silný člověk  - v lednu 2015 usedá na invalidní vozík. Vozík, který již neopustí.

Postupně prochází obdobími remise, obdobími mírného zlepšení, ale především obdobími zhoršování svého stavu. Postupně dochází k ochrnutí pravé dolní a horní končetiny, následně se přidává i levá dolní končetina. Sandra, pravák od narození, se učí pracovat, psát i nádherně malovat levou rukou. A to se jí daří. Skvěle maluje, vytváří překrásné obrazy různými technikami: pastel, olejomalba, tužka, enkaustika, diamondpainting, maluje pusou. Žije život, o jehož těžkosti zdravý člověk nemá ani tušení.  Žije život, ve kterém je v některých běžných životních situacích zcela závislá na pomoci druhých. Žije život plný bolesti a omezení -  ale i tak je šťastná. Maluje nádherné obrazy. Stará se v rámci svých možností o své dva milované malé bratry. Šíří kolem sebe spoustu pohody a síly, to i přesto, že ráno, v poledne i večer polyká spousty prášků, aby život s touto nemocí byl alespoň trochu snesitelný.

Nyní je to 10 let od stanovení její diagnózy. Sandra je upoutána na invalidní vozík a je odkázaná na pomoc jiných. Pohybuje pouze levou rukou, jež se krátce před naším rozhovorem začala neovladatelně třást. Sandra pevně věří, že i tento problém zvládne a bude moci nadále vytvářet ty nádherné obrazy. Obrazy, které bychom chtěli s Vaší pomocí od Sandry zakoupit a spolu s jejím příběhem je vystavit ve škole. Vytěžené peníze předáme přímo samotné Sandře na zakoupení kompenzačních pomůcek nebo materiálů na její uměleckou tvorbu. Vše, z čeho vytváří pohodu pro sebe a kolem sebe, stojí mnoho peněz.

Proto POMOZME SANDŘE. Mohla být skvělou sestřičkou, vynikající nutriční terapeutkou, ale její osud jí to nadělil jinak.

BOJUJE a JE SKVĚLÁ.

„Je těžké žít s nemocí…., nemocí, která se těžce poráží!!!“